PUBLIKACE VÝSLEDKŮ KLINICKÝCH STUDIÍ ZAMĚŘENÝCH NA COVID-19
Publikace hodnotící vakcíny...
Vědci identifikovali příčinu vzniku trombózy jako jednoho z nežádoucích účinků souvisejících s očkováním vakcínou AstraZeneca. Analizovali klinická a laboratorní data od 23 pacientů ve věku 21 až 77 let, u kterých se vyskytla trombóza a trombocytopenie 6 až 24 dní po podání první dávky...
Bezpečnost a účinnost rAd26 a rAd5 vektorové heterologní primeboost COVID-19 vakcíny (Sputnik V): interim analýza randomizovaného kontrolovaného klinického hodnocení, fáze III (Rusko)...
Byly sledovány alergické reakce včetně anafylaktického šoku po podání první dávky vakcíny COVID-19 od Pfizer/BioNTech. Závěry sledování výskytu alergické reakce po podání 1 893 360 dávek vakcíny Pfizer/BioNTech dokazují, že anafylaktická reakce po očkování se vyskytla pouze u 21 případů.
Očkování vakcínou od společnosti AstraZeneca má nižší účinnost proti jihoafrické variantě COVIDu-19 (B.1.1.7), vytváří se menší množství neutralizačních protilátek.
V New English Journal of Medicine byla publikována studie o účinnosti a bezpečnosti mRNA-1273 SARS-CoV-2 vakcíny...
Bezpečnost, snášenlivost a imunogenecita inaktivované vakcíny SARS-CoV-2 (CoronaVac) u zdravých dospělých ve věku od 60 let a více: randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické hodnocení fáze I/II a jeho výsledky...
V časopise Nature byly publikovány výsledky studie o reakcích protilátek a paměťových B-lymfocytů u kohorty 20 dobrovolníků, kteří dostali vakcínu Moderna nebo Pfizer-BioNTech.
Publikace hodnotící léčivé přípravky...
V trojitě zaslepené randomizované studii vědci prokázali lepší účinnost metylprednisolonu u hospitalizovaných pacientů s COVID-19 ve srovnání s dexametazonem.
Klinická studie se věnovala ověření účinnosti neutralizující monoklonální protilátky LY-CoV555 u hospitalizovaných pacientů s Covid-19. Z výsledků studie u 314 pacientů vyplývá, že monoklonální protilátka LY-CoV555 podávaná zároveň s remdesivirem není efektivním léčivem pro pacienty hospitalizované s nemocí Covid-19.
Tým Sophie Perinel provedl za účelem optimalizace dávkování hydroxychlorochinu farmakokinetickou studii pacientů s COVID-19 hospitalizovaných na JIP. Práce byla publikována v Clinical Infectious Diseases.
Randomizovaná klinická studie autorů Li et al. (zatím jako pre-print) porovnávající účinnost lopinaviru/ritonaviru a umifenoviru: mezi skupinam nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly.
Časné inhalační podání budesonidu vedlo ke snížení pravděpodobnosti vyhledání neodkladné péče nebo hospitalizace a vedlo k rychlejšímu zotavení. Randomizovaná klinicá studie byla provedena u 146 pacientů s COVID-19.
V časopise Science Immunology byly publikovány výsledky první klinické studie s acalabrutinibem použitým u pacientů s COVID-19. Acalabrutinib je inhibitor Burtonovy tyrozinkinázy, který se používá u pacientů s lymfomem z plášťových buněk a zdá se, že se může jednat také o novou léčebnou strategii pro pacienty s COVID-19.
V New English Journal of Medicine byly publikovány výsledky studie popisující první zkušenosti s tzv. „použitím ze soucitu“ remdesiviru u 53 pacientů. Klinické zlepšení bylo pozorováno v 68 %. Pro ověření jeho účinnosti však musíme vyčkat na výsledky velkých randomizovaných klinických studií.
Série kazuistik autorů Shen et al. publikované v JAMA: transfer séra pěti dárců, kteří se zotavili z COVID-19 pěti pacientům napojeným na mechanickou ventilac.
Randomizované klinické hodnocení vlivu vysoké dávky vitamínu D3 na délku hospitalizace u pacientů se středním až závažným průběhem COVID-19 bylo vyhodnoceno. Jednorázová vysoká dávka vitamínu D3 (200 000 IU) neměla vliv na délku hospitalizace u 120 pacientů ve srovnání se 120 pacienty, kteří ve studii dostali placebo.
Systematická rešerše výsledků 7 klinických studií, které zkoumaly použití hydroxychlorochinu a chlorochinu u pacientů s COVID-19: Autoři v závěru shrnují, že publikované studie mají zejména metodologické rezervy a na jejich základě zatím nelze vyvozovat jednoznačné evidence-base závěry o jejich účinnosti.
Výsledky studie autora Cao et al. s lopinavirem a ritonavirem publikovány v NEJM: studie neprokázala klinický přínos ani snížení virové nálože u 199 pacientů infikovaných SARS-CoV-2.
Gautret et al. publikovali v International Journal of Antimicrobial Agents výsledky klinické studie hodnotící účinnost hydroxychlorochinu a azihromycinu u nemocných s COVID-19.